Almérion

Píseň o Rraoldovi
Bohové

Aj, vítej, Smrti.Aj, vítej, Nicoto!Hle, zde jsem, smířenýs propasti černotou. Zkažený zlobou,propadám ve stíny,snáším se do chladu,k náruči hlubiny. Bolestný konecmáš pro mne, Osude!Za chvíli životatělo mé pozbude. Odlož svou pomstu!Mnozí mi radili.Nechej žít ty, kdo tvérodiče zradili. Odpustit vrahům?Jak bych je zabil sám!A tak teď, pomstiv se,propadám temnotám. — Ze tmy svit!Chceš dál žít?Po mých stopáchmusíš jít! Ruku chyť!Hvězdo, sviť!V tváři…

Devět bohů Almérionu
Bohové

Úryvky, jež se spolu s ilustracemi jako jediné dochovaly ze staré qerenijsé básně Devatero bohů. Bohové jsou řazeni tak, jak podle legendy o volání bohů přišli na Almérion.…

Válka mocných
Bohové

Netrvalo dlouho a Almérionem prošla válka. Ale byla to válka bohůa jejím bojištěm nebyla pole ani louky. Válka se odehrávala vysoko v mracích a byl to věk velkých bitev a také to byl věk, kdy na svět přišli Draci. Vše začalo zprávou, kterou přinesl Denneh z Hor deště. Přihnal se jednoho deštivého dne na Numbiram a zvolal: „Z Khiellënova sídla vycházejí monstra a šíří kolem hor strach. Domovy lidí navštívila smrt a ti kteří přežili, utekli na východ a…

Furamar Mnohotvářný
Bohové

Nedlouho po Ahaurově soudu sešli se bohové znovu na Numbiramu, aby vyslechli Furamarova slova. Jen Khiellën nepřišel – vzkázal otci po jednom ze svých tvorů, jež mu sloužili, že má příliš mnoho práce a raději se bude věnovat lidem v údolích, než aby vysedával na horských hřebenech. Furamar byl touto zprávou zarmoucen, nemohl však svého syna nutit. V jedné věci měl totiž Khiellën pravdu – lidem se věnoval více než jiní bohové. Jenže právě tato oddanost…

Ahaurův soud
Bohové

Rraold byl mocným kouzelníkem a Ahaur byl jeho dobrým žákem. V mnohém pak Rraolda předčil, ale vždy o něm mluvil jako o svém učiteli. Ahaur miloval Umění, celé dny bádal ve svých i Rraoldových zápisech a neustále objevoval nová, nepoznaná zákoutí magických sil. V této zálibě si rozuměl s Khiellënem – často spolu dlouze hovořili o zatím nedosažených možnostech Umění a zapomínali na to, kým jsou. Furamar poznal, že Ahaur příliš rychle získává znalosti…

Volání Bohů
Bohové

Furamar usedl na stolec, kterému se tehdy říkalo Numbiram a který byl postaven na nejvyšší hoře v srdci Almérionu. Shlížel na svět, jenž stvořil a byl spokojen. Jeho přítel Rraold pobýval ještě v lesích a učil své děti vlastní moudrosti, Furamar však přemýšlel nad celým dílem. Ze svého stolce mohl vidět až na samý kraj světa, kde se mohutné vody oceánu náhle propadaly v divoký nekonečný pád. Jeho zrak však nyní spočíval na jižních lesích. Jakýsi…

O Furamarově hledání
Bohové

Furamar kráčel devět dní a po stejnou dobu nepromluvil jediného slova. První den slýchával ještě z dáli hlasy žen a dětí ve vesnicích, druhý den zaslechl tu a tam z lesů hovor mužů na lovu, třetího dne vystoupil do hor a jeho společníky byli jen ptáci. Čtvrtý den prošel průsmykem a v uších mu hučel vítr. Pátý den sešel do údolí a pod jeho kroky bublala horská bystřina. Šestého dne jen jeho kročeje v kamení rušily ticho kolem, sedmý den přišel na poušť…

2000 © Jezevec