Almérion

Panna pro Khaldrura Mrazivce
Lidé

Zapsáno ve Farantolu devátého Věku panování krále Kerena VII. 25. dne Doby vzduchuZapsal písmák Slavomír Dnes odpoledne opustila tento svět moje bába, mezi farantolskými též Mlynářová, či od mlejna zvaná, jež příští Doby by 72. léta svého se dožila. Na počest její památce a z vděku za její dobrotu, s níž dítka farantolská opečovávala, dovoluji si na stránky této kroniky zvěčnit příběh jí nejmilejší, jemuž prý v dobách mládí svého bláznivého…

První králové Qerenie
Lidé

Bohové tomu chtěli, že první z qerenijských vládců nebyl s rodem Qerenů spřízněn krví. Poslední muž toho jména byl vladyka Anar, jenž zahynul v bojích s trpaslíky na severních výspách lidského osídlení. Jeho sestra Eana pojala však za svého manžela Bitara z rodu Asharů, kteří byli s Qereny blízkými přáteli – spolu s Anarem bojoval Bitar proti trpaslíkům a když ti byli poraženi, přesvědčil Anara, aby pro svoji zemi zabral některá území svých nepřátel.…

Garaël Faigras
Lidé

O dúndarech zmiňoval se již spis Ariumův, avšak dotkl se jen letmo toho rodu. Já měl jsem mnohem blíže k jedné z těchto bytostí, jež po světě známa je pod jménem Garaël Mudrc, v jazyce qerenijském tak řečený Faigras. Poněvadž postupy mé v poznání tohoto jedince kořeny mají v našem přátelství a ty prvé okamžiky našeho sblížení Garaëla ve své podstatě definují, nutno je začít vyprávění od začátku samého, tedy v Panodě, městě královském na pobřeží…

Dhur-drú
Lidé

Elfské děti znají hodně povídaček, kterými je strašily jejich rodiče, když nechtěly poslouchat. Ale nejděsivějším z příběhů je ten o Dhur-drúovi. Je to příběh o tom, jak se temné síly vždy obrátí proti lidem, ať už jsou dobří nebo zlí. Jako všechny temné příběhy, i tento začíná již velice dávno za prvních Věků, kdy ještě na světě bylo málo měst a naopak více hvozdů. Elfové v těch dobách ztěžka dobývali každičký kousek lesa a měli radost…

Pád Adirmonu
Lidé

V dobách, kdy lidé přecházeli hory z východu na západ, šel mezi jinými také muž a ten se jmenoval Adir. Býval vládcem v malé zemi, kterou pohltila poušť, a tak nyní se svým lidem hledal nový domov tam, kam směřovaly zástupy velkého krále Antasala II. Ve dnech, kdy tábořily průvody u Velké řeky, zalíbilo se Adirovi i jeho bratrům v tom kraji pod Eldui Mindol a řekli svému lidu, že dále na západ již nepůjdou. Dalšího dne odešli na jih, do hor. V místě, kde…

O Dúndarech ve Skřivě
Lidé

Už je to mnoho Věků, co pan rytíř ze Skřivy držel ochrannou ruku nad úvozem v Zálesí. Za jeho panování tudy projížděli kupci z Danvadu na jih a byť bylo v těch dobách zbojníků po lesích nespočet, žádný si netroufl usadit se právě v Zálesí. Pak ale na smrt nemocná žena rytířova porodila mu znenadání syna, kterému dali jméno Borovist. Matka zemřela porodní bábě v náruči a synka tak vychoval otec sám. Borovistovi ale nebylo dáno zdědit Skřivu po svém…

O ďáblích a mocnostech zlých ve hvozdech dlících
Lidé

Listoví darganské V temnejch lesích vod Tyrnu až po Erad a vod Liahu až k Ronhu žije všeliká drobnost zvířecí, ba i stromové tu život jako dyž mají, šak komu by se chtělo do těchle koutů zemskejch zavítat, s nedobrou by se potejkal, esli by vůbec z kraje toho zaživa vyváznul. Už vod těch časův, co Monsalvad stojí, povídá se po lidích, že nejsou to enem bludičky a víly lesní, co se po paloucích v temnym hvozdu honějí, ale aj dejaká stvůra nelidská potkat…

Barubdaal Řvoun
Lidé

Za časův prvních Věků druhýho Tisícivěku přišel z horskejch hvozdů kmen horalů, kerej ved náčelník, jehož jméno bylo Barubdaal, ale jemuž říkalo se Řvoun, anžto byl pokaždý nejvíc slyšet, ač kolem hrom burácel či bleskové v zem šlehali. A tenhle Řvoun vostal stát se svojim lidem na západnim konci Mindolskejch hor. V těch dobách v tom kraji žili eště elfský páni a pramálo se jim zamlouvalo, že kerýsi drancíři vokupujou jejich zem. Tak dlouho plánův…

Pusté zdi Rinewadu
Lidé

Málokdo z lidí si dnes vzpomene na doby, kdy elfští pánové poroučeli zemím od jižních břehů Almérionu po ústí Velké řeky na hranicích Darganského království. V těch časech města vzkvétala, v ulicích se čile obchodovalo, kameníci neměli o práci nouzi a konšelům ze samého přepychu praskaly kalhoty ve švech. A pokud šlo o práci kovářskou, sotva by kde pohledal větších mistrů, než v rinewadském cechu. Až příliš rychle získal Rinewad na moci a slávě…

2000 © Jezevec